Balada o naprosté degradaci účastníků půlnočního pouťového rozptýlení v Kostelní Lhotě

Ivo Jahelka

1:VG#e Lhotě poslední sC#rpnovou nG#eděli
D#účastni byli jsme pC#ouťový mG#erendy,
s klukama světskejma svC#orně jsme sG#eděli,
vzD#ájemně zvali se dC#o baru nG#a brandy,
k pD#ůlnoci G#Eman, co kD#olotoč tG#očil,
zD#atvářil sG#e jako nBějakej RD#otschild,
pG#ozvedl sklC#enku a pFmo přípitkD#u
vBmodtáhl nFmás k sobě dD#o příbytkG#u.
Sešli jsme se v mD#aringotce, kBmamarádi z mFmokrý čtvrti,
C#a značně jsme přG#ekročili kD#onzumaci bG#ěžnou,
pohoršovalD#i jsme chodce Bma že nejsme žFmádní škrti,
C#ichni jsme se hrG#ozně zpili prD#ostějovskou rG#ežnou.
R:LG#alija, fC#iala, kG#eď sa režná pD#íjala,
fG#iala, lC#alija, zrG#aky už se kD#alíjG#a.C# D# G# 
2:Dávno už vodbila půlnoční hodina,
když naše společnost dala se do akce,
někoho napadla ta děsná konina,
že trochu užijem pouťový atrakce,
hned jsme do Emana začali hustit,
že velkej kolotoč musí nám pustit,
že se chcem proletět trochu vzduchem,
nežli uložíme se do duchen.
Upadli jsme na sedačky, notně přitom hlaholíce,
jenom Eman zůstal dole, střízlivosti dalek,
těžkou rukou chyt' se páčky, rotace nám zvedla plíce,
za pár minut Eman dole usnul jako špalek.
3:Vrhali jsme po ňom lakýrky, pohory
ve snaze učinit konec té poroby,
mezitím však všemi tělními otvory
vrhaly svůj obsah též naše útroby,
už za půl hodiny byly z nás trosky,
špinavé, páchnoucí, a k tomu bosky,
zbavené kouzel svých osobností
s tejdenní pracovní neschopností.
Emana pak na záchytku dopravili k probuzení,
zatím ještě jasno není, co se s ním dál stane,
při vzpomínce na tu pitku v zádech cejtím zastuzení,
na kolotoč mě už nikdy nikdo nedostane!
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2014-02-02T20:11:43.669+00:00
Výsledky hledání: